Petr Konáš: Musel na jevišti baletit a planout
Představitel doktora Roberta Šambery z Ordinace v růžové zahradě PETR KONÁŠ si nyní na divadle i v seriálu "pochutnává na záporácích".
V našem rozhovoru jsme se však nejprve vrátili do školy a k divadelním začátkům, i když na ambiciózního ciózověsškolu doktora se špatnou pověstí jsme také nezapomněli.
* Před vstupem na hereckou školu jste vystudoval geodézii, proč?
Po základce jsem nevěděl co dál, a tedy sledoval ostatní, kam se hlásí, a pak přišla máma s tím, jestli nechci studovat geodézii. Že potom určitě najdu uplatnění a tak dále. Hlavní argument, proč se mi obor zalíbil, r zauduje byl ale fakt, že se studuje v Praze. Až v polovině prváku jsem pochopil, o jaký životní omyl šlo, a i když paradoxně oxně mě jako jednoho z mála vzali bez přijímaček, v polovině roku jsem patřil mezi propadající a pak na konci to zachraňoval. Když později přišel nápad s herectvím, máma se dokonce once divila, že jsem s geodézií nesekl daleko dřív. Překlepal jsem to ale až do konce a mám maturitu madit z geodézie.
* Myslíte, že se vám může hodit například v budoucí roli?
Pokud bych se potkal s rolí geodeta, budu vědět, jak se co postaví, a dodám i autenticky - zanícený výraz. . Ono jde o dost zajímavé povolání, jen já jsem se e s ním nějak nepotkal. Hlavně proto, že z padesáti procent znamená výpočty.
* Nastoupil jste tedy na hereckou školu v Praze-Michli, kdo vás vedl?
S našimi pedagogy to bylo složitější. Byli jsme skupina pod vedením Václava Martince a Antonie Hegerlíkové, ale Antonie už byla v poměrně vysokém věku, měla velké zdravotní problémy, a proto nemohla tak často navštěvovat naše herecké hodiny. Takže v prváku nám vládl jen Martinec, který ale ve druháku odešel, a ztratili jsme tedy hereckého pedagoga. Ve třeťáku tři měsíce trvalo takové vakuum bez pedagoga a pak se nás ujali dva herci, Tomáš Pavelka a Jarda Šmíd ze Švanďáku. Martinec je stará škola, řekl bych pedantská, která žije divadlem dvacet čtyři hodin denně a totéž vyžaduje ři de po ostatních. A my žaduje najednou po dvou letech intenzivního teoreticko-praktického vyučování dostali dva herce, vání profíky, kteří ce, řekli: "Pojďme dělat řek divadlo, pojďme lat si hrát!", což me zařídilo super třeťák. Ale ještě zpátky k Martincovi. Neznám moc lidí, Nez kteří by si ho oblíbili, a možná právě proto, li, m že chce, aby to, co to, žije on, žili i ostatní. Jána něj ale nedám dopustit, a myslím, že jsme nemohli tit, mysl potkat pedagoga, mohli p který by nám dal tolik jak profesně, tak lidsky.
* Napadne vás i nějaká úsměvná vá vzpomínka v souvislosti ná s Václavem Martincem?
Ona jich byla spousta, například při zkoušení Manon Lescaut. klad zkou Nastal tam problém s jedním caut. ta odstavcem a Martinec ním odstavc na to: "Tady se musí doplnit slovo Bůh, tam to Nezval prostě nezvládl." (směje se) Pravda tě je, že on má dost zvláštní smysl d pro humor, ale snad právě tím a často vytvářel úsměvné situace mimoděk.
* Váš ročník dával dohromady Malé Vinohradské divadlo?
Ne, ten rok, co já nastoupil, oni končili. Ale právě Václav Martinec spojoval mě, Malé Vinohradské a skupinu, jež si nejdříve říkala NO-NE. Ta získala parádní prostor v Záhřebské, kde se usídlila a vybudovala divadlo, které už je zahrnuté i do grantového plánu města, takže občas dostanou nu mě i nějaký příspěvek. Ač tedy, nou i když mají svoji diváckou dy, k základnu, v podstatě je nikdo základ nezná, všichni je bohužel zaměňují nezná s Vinohradským divadlem. měňuj Ale mám dojem, že i to dlem. se zlepšuje. zlep
* Vy jste tedy v Malém Vinohradském hostoval?
Rok jsem byl normálně člen a pak přišla nabídka do Chebu, kterou jsem přijal.
* Proč se tak stalo?
Jednoduše přišla nabídka z kamenného divadla a mně přišlo, ač je Malé Vinohradské - Praha zajímavé místo, velké divadlo pro mě tehdy stálo na žebříčku výš. Zajímalo mě, jestli to zvládnu. Nejprve šlo o hostování, potřebovali Romea a já vyhrál konkurz, a pak přišla nabídka na angažmá. Už tři roky jsem spokojený, že jsem ji přijal. (směje se)
* Ještě bych se vrátila k Romeovi. Říká se, že každá žena sní o roli Julie, je stejná prestiž pro muže zahrát si Romea?
Nevím, upřímně, kdybych si měl vybrat zrovna z této hry, chtěl bych Merkucia. Ale ano, Romeo je dobrá role, které to na výčtu odehraného sluší. Jsem rád, že jsem ho potkal, protože ne každému se to poštěstí, ale nevysnil jsem si ho.
* Jak jste se cítil v roli milovníka?
Ve zmíněném Malém Vinohradském se hodně koketovalo s komedií dell'arte a já vždycky dostal milovníka. Dokonce i když jsem přijel pozdě na jednu takovou dell'artovskou dílnu, role už byly obsazené a oni na mě čekali s milovníkem. Podali mi to takhle: Kdo jiný, s tímhle ,,ksichtem"! Vždycky mě mrzelo, že všichni můžou být na jevišti i vtipní, ale já tam musím okolo baletit a planout. Takže jsem teď strašně rád, že se jak na divadle, tak i v seriálu potkávám s ,,takovýma sviňákama".
* Pojďme tedy k jednomu z aktuálních záporáků, Robertu Šamberovi do Ordinace v růžové zahradě...
Robert má dost velké nezdravé sebevědomí, a to hned na několika frontách. Byl zvyklý na přísun peněz od mámy, takže vyžaduje určitý luxus. Jde o poměrně inteligentního člověka, jehož největší deviza spočívá v tom, že je poměrně schopný doktor. Pro něj není ani tak důležitá specializace, rád se vrhá do nových věcí, takže když se naskytne zajímavá operace na plastice, rád to zkusí, stejně jako potom na ortopedii a tak dále. Rád si klade vysoké cíle, ale jen pro sebe, aby si pohladil ego. A protože má nos nahoru, začíná narážet v mezilidských i profesních vztazích.
* Zpět ale k vám a vašemu nástupu do Ordinace. Jak se vám naskakovala do rozjetého seriálového vlaku?
Musím přiznat, že ze začátku jsem z toho byl trošku svázaný. Přece jen už tam je zaběhnutá parta a navíc jde o lidi, kteří se znají a potkávají na různých projektech. V Praze je divadelní svět hodně propojený. A najednou přijde mladý ucho z Chebu a dostane tak výraznou postavu. Taky jsem cítil respekt, když jsem vedl vůbec první dialogy s panem Bahulem nebo s panem Šťastným. První měsíc tedy nebyl moc uvolněný, ale teď už je to v pohodně a byl jsem i dost překvapený, jak dobře mě kolegové přijali.
VIZITKA PETR KONÁŠ
* Narozen: v roce 1983 ve znamení Berana v Žirovnici
* Stav: svobodný
* Angažmá: Západočeské divadlo Cheb
Denisa Dubničová