Petr Kolář: Pařez hraju výborně
Zpěváka Petra Koláře proslavily nejen muzikálové role, ale především spolupráce s Karlem Svobodou v podobě písně Ještě že tě, lásko, mám.
* Většina lidí, kteří to neumějí, si prozpěvuje v koupelně, zpíváte si tam i vy?
Já si zpívám všude. Mě prostě muzika a zpěv neomrzely, přestože jich mám kolem sebe hodně. Spousta muzikantů už hudbu nemůže v soukromí ani slyšet, zato já si pobrukuju v autě, pouštím si muziku i doma a relaxuju u ní. Je to moje povolání, koníček i odpočinek.
* Jak se staráte o hlas?
Snažím se chodit třikrát týdně na hodiny zpěvu k profesorce Ludmile Vavrečkové. Hlasivky jsou sval, který je třeba udržovat. Když ho necvičíte, chátrá. Když je zdravý, měl by sílit. Dám si sice občas pivo a nějakou tu cigaretu, ale myslím si, že tím si hlas nezničím. Tedy v případě, že na něm budu pořád pracovat.
* Plánujete dlouhodobě, nebo jste spíš otevřený experimentům?
Pokud by mě něco v danou chvíli zajímalo, samozřejmě do toho vlítnu. Může jít o osudové okamžiky, které se neopakují a je třeba jich využít. Ale jinak v téhle branži samozřejmě člověk musí plánovat dopředu, protože věci mají dlouhodobý vývoj. Vydáte desku, trvá půl roku, než dostanete písničky mezi lidi, a vlastně v momentě, kdy se vám to podaří a několik měsíců jsou slyšet v rádiu, se potkáte s posluchači na koncertě a už se ptají, co uděláte nového. A vy se přitom ještě staráte o dítě, které zrovna vzniklo. I když tentokrát výjimečně můžu prozradit chystanou novinku, v březnu a květnu nadcházejícího roku budu jezdit po republice se svým prvním akustickým turné.
* Když v pracovním životě plánovat musíte, jak to máte v soukromí?
Moje žena je ze stejné branže, takže času moc není, v muzikálu oba máme termíny nasmlouvány na půl roku dopředu. A pracovní plánování nás zatěžuje natolik, že v soukromí už to neděláme a radši necháváme věci volně plynout, improvizujeme. Ale vychováváme syna, takže tomu se musíme přizpůsobit.
* Jakou nejzvláštnější věc jste na jevišti zažil?
Asi to nebude nic světoborného. Že někomu něco vypadne, je klišé, to se stane každému. Ale na turné mi nedávno přilétly na pódium kalhotky. Jsem zvyklý, že dostávám během koncertu dárky, ale tohle jsem opravdu nečekal, moje fanouškovské spektrum je totiž někde jinde. Ale bylo to příjemné a překvapivé.
* Přijal byste nezpívanou roli?
Mám pocit, že napůl jsem už takovou roli měl v muzikálu Krysař. Poslouchal jsem proto rady zkušenějších herců a pořádně na sobě makal, abych to zvládl a dalo se na to koukat. Nezpívaná role by určitě byla zase nová výzva, ale nejsem herec. Muselo by jít o něco, co mi sedí a nebudu to v sobě lámat. Určitě by bylo znát, kdybych hrál něco, co nejsem nebo co necítím. Výsledek by pak byl trapný. Snažím se být soudný. Ale kdyby mi někdo nabídl pařez, tak ten bych vystřihl určitě výborně.
(DEN)