Renáta Czadernová: Co má přijít, přijde

Zdroj: Isifa a archiv firem

Samozřejmě mi to nedalo a při setkání jsem se Renáty zeptal, o jakouže akci se to jednalo. „Na Nově už řadu týdnů mění všem moderátorům styl oblečení, tak jsem si šla vyzkoušet nové šaty a halenky,“ prozradila mi.

My už měli věci předvybrané, takže jsme včera dělali „jen“ kamerové zkoušky. Postupně jsem si na sebe oblékala šaty s různými doplňky a chodila před kameru. Na základě těchto zkoušek se rozhoduje o finální podobě oblečení, které si vezmeme na sebe do vysílání. Stává se totiž, že některé kusy vypadají úplně jinak v realitě a jinak před kamerou. A protože si během dne musím převléknout třeba i dvacet šatů, často zkoušíme také účesy a líčení, časově to tedy vydá na pěkných pár hodin.

Nevadí mi. Ale logicky vás to na začátku baví mnohem víc než ke konci, kdy si oblékáte třeba patnácté šaty, což už je celkem únavné. Naštěstí nám nemění šatníky tak často, takže se to dá vydržet. (usmívá se)

Mně to nevadilo a ani neuráželo. Vždyť je léto a i na ulicích všichni chodíme odhalenější, tak proč tomu nepřizpůsobit oblečení ve vysílání?! Faktem je, že lidé většinou probírají jen to, co se jim nebílí. Nikdo například neřekne, jak Lucka xkrát předtím a i den poté vypadala krásně a jak elegantní a velmi pěkné měla šaty. A jestli se někomu jeden model z patnácti nelíbí, to se nedá nic dělat. Smutné ale je, že tento Pořady ODPOLEDNÍ TELEVIZNÍ NOVINY, Sportovní noviny, Počasí
„přehmat“, nazývámeli ho už tak, diváci a novináři dávali za vinu Lucce. Jenže tohle nebylo z její hlavy. Na Nově pracuje tým stylistů a vizážistů, kteří nás oblékají a my jim do jejich práce nemůžeme zase až tolik mluvit.

To ano. Už když pro nás oblečení vybírají, ptají se, jestli se v něm cítíme dobře a zda se nám líbí. Mně zatím vždycky vyhověli, a pokud mi daný model v něčem nevyhovoval, okamžitě ho vyřadili.

(zamyslí se) Dá se říct, že celkem nedávno. Bylo to zrovna na apríla, když mi z Novy zavolali, abych co nejrychleji přijela, protože si Markéta Fialová udělala něco s nohou. Sháněli za ni záskok ke Karlu Voříškovi. Nasedla jsem do auta, dojela k bráně na Barrandově a až tam mě trklo, kolikátého vlastně je a jak jsem jim hloupě naletěla na aprílový žertík. Zvedla jsem tedy telefon a zavolala vedoucí vydání, která se ale dušovala, že si legraci opravdu nedělají. Do poslední chvíle jsem tak vůbec nevěděla, na čem přesně jsem. Markéta si tu nohu holt poranila v hodně nešťastné datum. (usmívá se) Pak jsme s Karlem moderovali ještě asi třikrát.

Celkem ano. S večerními moderátory se znám se všemi, jen s mojí kolegyní Míšou Ochotskou z odpoledních Televizních novin moc ne, protože se prakticky míjíme. Dříve jsem potkávala průběžně všechny kolegy z Televizních novin, ale teď mají služby po týdnu, takže se víc vídám s Lucií a Reyem.

Ve studiu bylo příjemně, Karel je totiž velmi vtipný, prostě skvělý komik, čímž člověka vždycky dovede hezky naladit. Bylo skutečně fajn s ním spolupracovat.

Každý člověk se chce logicky posouvat… Na druhou stranu je ale příjemné mít volné večery, končit v půl šesté a jít domů. To má taky něco do sebe. (usmívá se) Večerní Televizní noviny jsou určitě lukrativnější, ale ne že bych se tam za každou cenu nějak hrnula. Obecně se držím pořekadla „co má přijít, přijde“. Jeho pravdivost se mi totiž už několikrát potvrdila, a to nejen v pracovním, ale i v osobním životě…

Otázka na víc

Díky své práci jste se potkala i s prezidentem Václavem Klausem. Jak na toto setkání vzpomínáte?

Tehdy jsem dělala divácky oblíbenou anketu, v níž jsem zjišťovala, jestli by celebrity ještě zvládly maturitu. Po jedné z politických debat jsem oslovila i pana prezidenta. Otázky jsem měla napsané na papíře, a když jsem mu položila první, neznal odpověď. Jeho tiskový mluvčí ihned zareagoval a chtěl náš rozhovor ukončit. Pan prezident ale za chvilku řekl, že můžeme pokračovat, a tak jsme anketu dokončili. Až při zpracovávání reportáže jsem si všimla, že když jsem byla otočená k tiskovému mluvčímu, pan prezident se podíval do mého papíru. A v momentě, kdy zjistil, že odpovědi na další otázky zná, pohotově zareagoval. Byl moc příjemný a to mé následné zjištění mi přišlo navíc i roztomile komické. Podotýkám, že na papíře odpovědi nebyly, takže kromě té jedné všechny opravdu znal. (usmívá se)

TV Revue, autor: (JL)