Místo činu: pískoviště

Zdroj: ADÉLA BARTO NÍČKOVÁ

Natáčení seriálu Ententýky jsem absolvovala dvakrát. Poprvé se výlet na pískoviště u Stromovky moc nevydařil. Rozpršelo se tak, že z filmování nebylo nic. Jediné, co jsem si odnášela (kromě rýmy), byl krátký rozhovor z okamžiku, kdy jsme se krčily s Kateřinou Hrachovcovou pod deštníkem. Tehdy mi prozradila: „Hraju Nikol, která je mnoho let šťastně provdaná za Petra Čtvrtníčka. Měli bychom být sympatičtí boháči. A máme se rádi i v civilu. Tady zrovna jde. Pocem, miláčku. My bychom tě chtěly poprosit, jestli bys mohl něco říct k mé postavě.“

Čtvrtníček v kovbojském klobouku a vysokých botách se drsně postaví a ucedí: „My máme s Kačenkou nádherný manželství. Dokonce i naši reální manželé nám můžou závidět!“ „Ano, ano, a je co. Už máme za sebou i scénu Sex ve výtahu,“ přitakává Hrachovcová. Dělají si ze mě legraci? Čtvrtníček vrtí hlavou: „Ne, opravdu. A je to hezký. Co vy a sex ve výtahu? “ Myslím, že následující debata bude s hvězdičkou. „Vy asi bydlíte v prvním patře, co?“ V přízemí, odjakživa.

„Ale byla to rychlovka,“ zachraňuje mě Kateřina. „Pustí se kamera, my pustíme kalhoty a je to,“ shrne Petr. „Scéna ve výtahu je tam proto, že zrovna máme plodný dny.“ Aha, takže chcete další dítě? „Jak, další? My ještě žádný nemáme, zatím máme jenom auťák,“ konstatuje Petr. Omlouvám se, v materiálech psali, že seriál bude o lidech na mateřské. „On je o lidech na mateřský,“ snad myslíte, že to děláme pro potěchu? Sex, ten je jenom kvůli dětem. Chodíte do kostela? “ Ne. „No tak vidíte, musíte chodit do kostela.“ První den se tedy jen dozvídám, že mám jít někam... Vlastně do kostela. Naštěstí u cateringu potkávám producenta Pavla Anděla, takže mám vyhráno. Můžu dorazit jindy. V pátek třináctého.

Tentokrát vyjíždím na okraj Prahy. Když vystoupím z autobusu na zastávce na znamení, zname mám pocit, že jsem na konci světa. Podle vlastnoručně nakreslené mapky ale bezpečně najdu budovu s nápisem Ententýky. A tam už narazím na známou tvář. Rozzářený Pavel Anděl jen tak mimoděk prohodí, že prvotní impulz k seriálu vzešel od něj. Sám kdysi strávil rok na mateřské. „Bylo to v době, kdy jsem byl ještě za exota. Už je to asi patnáct let. A je to dost zvláštní okamžik. Já jsem si mateřskou hrozně užíval a byl spokojenej, ale moje žena tvrdí, že to bylo moje nejnesnesitelnější období,“ směje se.

S nápadem přišel za Lucií Konečnou, která mu pět let psala scénáře pro Noc s Andělem a později stála za Ordinací v růžové zahradě. Pravda, musel ji trošku přemlouvat („Vandroval jsem do ní.“), protože se jí svět maminek a pískovišť moc nezamlouval. Nakonec však zabodoval. „Prostě jsem jí řek’, aby přemýšlela nad seriálem o tom, jak děti hýbou našimi životy. Protože když máte dítě, určuje vám denní režim i systém přemýšlení.“ Ententýky ovšem nebude jen o drobotině, nýbrž i o vztazích, problémech, nevěrách... „Věci, které jsou tam napsané, jsou z jedné strany strašně vtipné a z druhé tak živé, až vás dojímají. Lucie je napsala překrásně v dialozích a tím pádem herci říkají: Jéžiš, to znám. A nemusejí si je upravovat takzvaně do pusy.“

Když zhasne červené světlo, které signalizuje, že se zrovna natáčí, vcházíme do rozlehlého ateliéru. Je v něm jedenáct prostředí. „Většinou jde o různé byty,“ popisuje režisér Jan Pecha. „Tamhle je kancelář novin, tady hotelový pokoj.“ Zamíříme do jednoho z příbytků, kde u kuchyňské linky postává Zuzana Kajnarová. Hraje Barboru, jež se právě rozvádí. Jinak se stará o svůj bioobchůdek, dvě děti a nového partnera, pohodářského rockera. Ten má tvář Martina Písaříka. Právě jí podává odsávačku na mléko.

„Já jsem hlavně v šoku, že už nehraju teenagery, ale tatínky,“ kření se Martin. „Sice na to mám věk, ale mentalitu ještě ne. Je to zásadní životní zlom, se kterým se musím srovnat. Ale je to příjemný, protože děti jsou tady bezvadný.“ Na place to bylo znát. Kdykoli měl možnost, tahal „nevlastní“ dceru za cop. Děláte s nimi blbosti, co? „Jasně, já tady omládnu. Navíc pohled na měsíční miminko nenechá nikoho chladným. Ale samozřejmě, radši držím kytaru než dítě,“ směje se. Kde si trénoval chvat pro nemluvně? „Už je to pár let zpátky. Když jsem trávil doma některá dopoledne, koukal jsem v televizi na Sama doma, a tam jsem se naučil spoustu věcí. Takže teď jsem si na ně jenom vzpomněl.“ Musel si ale osvojit další umění. Třeba řízení kočárku nebo... „Jsem nekuřák a tady jsem jediná postava, která kouří. Koupil jsem si cigarety, že se naučím šlukovat, ale hrozně mě to bolí a vůbec mi to nejde. Je to takovej můj boj.“

Kruci, nebyla jsem dost rychlá a Zuzana Kajnarová, jež je čerstvou maminkou i v civilu, odběhla nakojit dcerku Rozárku. Naštěstí mě opět zachrání Anděl: „Chviličku jsme se Zuzkou přemýšleli, že by hrála se svým miminkem, ale pak jsem rozhodl, že ne. Ta představa byla marketingově lákavá. Asi tak deset minut, pak mi dojely všechny souvislosti. Protože miminko má svůj rytmus, a kdyby plakalo nebo bylo nemocný, je hotovo. Zuzka by byla vystresovaná. Takže hrajeme s půjčeným dítětem a Zuzanka je v klidu.“ Jestli všechno půjde podle plánu, seriál bychom mohli vídat na obrazovkách České televize už od letošního září.

Střípky

Seriál bude mít patnáct dílů. Když se ale bude líbit, může přibýt dalších šestadvacet.

V hlavní roli se objeví Jitka Schneiderová coby novinářka, která píše blog a celý děj komentuje. Další postavy hrají Filip Blažek, Kristýna Kociánová, Filip Čapka, Robert Jašków nebo Lucie Zedníčková.

Ententýky vznikají v koprodukci České televize a produkční společnosti EALLIN TV.

Režisér Jan Pecha dělal například Ordinaci v růžové zahradě, Zlatíčka nebo Čundrcountryshow. Věnuje se také divadlu a dabingu.

Hudbu složila skupina Chinaski.

Týdeník Televize, autor: Gabriela Kudelová