Mekka moderní architektury

Zdroj: CZECHTOURISM, PROFIMEDIA, ISIFA, ČTK/PETR ŠVANCARA A FOTOLIA

Leží v údolí řeky Dřevnice na pomezí Hostýnských a Vizovických vrchů a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1322. Až do konce devatenáctého století, kdy měl Zlín pouhé tři tisíce obyvatel, to nebyla příliš významná obec. Zlomovou událostí se pro něj stal rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu Tomáš Baťa. Především díky němu se v letech 1910 až 1938 zvýšil počet obyvatel na desetinásobek! Ve dvacátých letech minulého století se Zlín začal proměňovat v moderní město.

Tomáš Baťa sem pozval řadu renomovaných architektů (včetně Le Corbusiera) a město se postupně přeměnilo v Mekku funkcionalismu a moderní architektury. Vše má z hlediska urbanistiky jednotný řád. Centrum, kolonie baťovských rodinných domků i první výškové stavby. Nejproslulejší z nich je 77,5 metru vysoký mrakodrap „Jedenadvacítka“ (v té době nejvyšší stavba u nás) s kanceláří ředitele firmy Baťa umístěnou ve výtahu (s umyvadlem a klimatizací).

Baťa ovlivnil ve Zlíně prakticky všechno, včetně kultury, školství i společenského života. Průplav Otrokovice–Rohatec, postavený v režii jeho firmy kvůli zlepšení výšky hladiny spodních vod po regulacích řeky Moravy, měl být Pořady Ze zoo do zoo
zároveň realizací starého snu o propojení - Dunaje, Odry a Labe. Baťa si nakonec - splnil aspoň svůj filmový sen.

Zlínské ateliéry mu sloužily zpočátku jako reklamní centrum, později se tu začaly točit dokumenty a školní filmy. Největší věhlas ale získaly po válce zejména animovanou tvorbou. Tvořily tu hvězdy jako Hermína Týrlová či Karel Zeman. Od roku 1961 se tu koná Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež. Každoročně zde probíhají i festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum a festivaly folklorních souborů a dechových orchestrů. Ve Zlíně se nachází i Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, Velké kino, Krajská knihovna Františka Bartoše nebo Krajská galerie výtvarného g umění. Kromě již zmíněného mrakodrapu můžete ve městě navštívit Obuvnické muzeum, které mapuje historii obouvání od šestnáctého století.

Zajímavé je také Muzeum jihovýchodní Moravy, umístěné v budově zámku, kde najdete síň národopisce Františka Bartoše, ale i expozice cestovatelů Hanzelky a Zikmunda (kteří sem v roce 1995 přesunuli celý svůj archiv), světoznámého cestovatele a filmaře Eduarda Ingriše a dalších. Jestliže si budete chtít odpočinout od lidí, vypravte se do místní zoo zbudované v přírodním parku, kde na vás čeká na dvanáct set zvířat. Při té příležitosti můžete navštívit i zámek Lešná. A když už budete na výletě, co takhle vypravit se do nedalekých Luhačovic?

Zajímavosti

Ve Zlíně se narodili kromě Tomáše Bati i herci Josef Abrhám, Josef Hraběta, Ilja Prachař, Jan Šťastný, Josef Polášek, Věra Galatíková, režisér Jan Antonín Pitínský, zpěvačka Leona Machálková, hudebník Felix Slováček, architektka Eva Jiřičná, desetibojař Tomáš Dvořák, spisovatel Tom Stoppard (vlastním jménem Tomáš Straussler), žijící v Anglii, i Čechoameričanka Ivana Trumpová.

V roce 1907 zvolili zlínští voliči za poslance vídeňského parlamentu T. G. Masaryka, v roce 1923 se stal starostou Zlína Tomáš Baťa.

Prvního ledna 1949 bylo město přejmenováno podle prvního komunistického prezidenta na Gottwaldov. V prosinci 1989 přijel na návštěvu Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo k 1. 1. 1990.

Zlín leží mimo hlavní dopravní cesty, což je dáno tím, že k jeho rozvoji došlo až ve 20. století, kdy už existovala železniční síť.

Týdeník Televize, autor: Vašek Vašák