Marie Antoinetta

Zdroj: Nova a archiv

Historie je vždy otázka úhlu pohledu. Marie Antoinetta je pověstná svým rozmařilým životním stylem. Když se pak přihnala Velká francouzská revoluce, lidoví povstalci to dali paničce pěkně „sežrat“. Když se ale na tutéž historickou postavu zaměří žena, kupříkladu režisérka Sofia Coppola, vidíme najednou něco docela jiného.

Nezkušená čtrnáctiletá dívenka, nejmladší, patnácté dítě Marie Terezie, přijíždí na francouzský dvůr jako záruka spojení Rakouska-Uherska a Francie, tedy jako budoucí francouzská královna. Velkolepost poměrů ve Versailles ji ohromuje. Přísné regule, podle kterých se i budoucí nejvyšší dáma Francie musí chovat, jí ale nasazují svěrací kazajku pravidel a zvyklostí. Marie se stává obyčejnou loutkou sloužící vyšším zájmům. Francouzi se na ni dívají svrchu jako na „jedlíka štrůdlu“, její spontánnost se mezi napudrované obličeje nehodí. A ani sňatek s princem Ludvíkem, kterého uvidí poprvé v den svatby, nemůže být zárukou upřímné lásky.

Když není libido

Kirsten Dunst je ideální představitelkou Antoinetty. Už pro svůj vzhled, který je dokonale Pořady Marie Antoinetta
rokokový. Výtečně také hraje. A žena na režisérské stoličce se opravdu nezapře. Antoinetta je vykreslená jako plnokrevná, život milující bytost, zatímco muži jsou v tomto snímku spíše karikatury – od sexistického krále Ludvíka XV., po nejistého a asexuálního Mariina chotě.

Coppola očividně miluje kostýmy a módu. Defilé dobových úborů je pastvou pro oči a bylo odměněno Oscarem. Antoinetta se ocitá ve svízelné situaci. Oproti očekávání nepovila ihned svému choti potomka. Jak by také při jeho nezájmu mohla. Přesto je vina svalována na ni, že nedokáže v královském „dauphinovi rozpoutat patřičné vášně.

Neuvěřitelná Antoinettina rozmařilost je pak v těchto souvislostech vykládaná jako snaha uniknout neskutečné dvorní nudě. A také jako soupeření s královou metresou, madam du Barry, která se ráda okázale strojí.

Jako v Hollywoodu

Počátek filmu se točí v kruzích – zachycuje stále stejné úkony, jako je ranní obřad oblékání či královskou snídani. To symbolizuje neměnnost dvorních pravidel. Jenže pokaždé situace probíhá trochu jinak. Antoinetta si přivyká na Versailles a nachází si svůj způsob, jak v tomto od počátku cizím prostředí přežít a neunudit se k smrti.

Osudy „Madame Déficit"

Rakouská arcivévodkyně původním jménem Marie Antonie se narodila rakouské královně Marii Terezii a císaři Františku Štěpánovi I. Marie se stala „obětí“ matčiny obratné sňatkové politiky a byla na dálku zasnoubena s následníkem francouzského trůnu Ludvíkem XVI. Královnou se po jeho boku stala v roce 1774. První dítě se jim narodilo až po osmi letech manželství (dcera Marie Tereza), o tři roky později přibyl syn Ludvík Josef Xaver. Náklady francouzského dvora v té době představovaly celou desetinu státního rozpočtu a král nedokázal ekonomiku země patřičně oživit či regulovat. I z toho důvodu byla záliba Marie Antoinetty ve špercích a nákladných plesech kritizována a vysloužila jí přezdívku „Madame Déficit“. Když vypukla Velká francouzská revoluce, královská rodina odmítla opustit Francii. Povstalci své bývalé vládce nejprve vyhostili z královského paláce a poté dali postupně popravit Ludvíka XVI. i Marii Antoinettu. Byla sťata ve svých 37 letech.

TV Max, autor: ai