Jesenické blues

Zdroj: fotolia a archiv

Nebel ostatně německy znamená mlha. Zamlklý melancholický výpravčí z komiksů Jaromíra 99 a Jaroslava Rudiše má ve filmu Tomáše Luňáka tvář Miroslava Krobota.

Proč to s Oscary nevyšlo?

Snímek, který letos zístkal tři České lvy, byl vyslán Českou filmovou a televizní akademií do bitvy o Oscara. V kategorii nejlepších neanglicky mluvených filmů ale neprošel do nominací, vypadl i z výběru animovaných filmů. Desítky adeptů z celého světa musejí projít sítem hodnocení několikasetčlenné americké Akademie filmových umění a věd, z něhož vzejde devítka kandidátů. Teprve z nich se vybírá pětice šťastných, kteří mají možnost utkat se o nejprestižnější filmové ocenění. Proto má i samotná nominace váhu. (Více o českých nominacích na Oscara v boxu.) Americkou akademii možná Nebel nezaujal, protože pro ni nebyla technika rotoskopie, která v našich podmínkách představovala odvážný pionýrský počin, žádnou novinkou.

Film, který vypadá jako linorytový komiks, se natáčel barevně s živými herci a následně se převedl do černobílé podoby. Pak nastoupili animátoři a překreslili políčka filmu, vytáhli kontrasty, umazali nedůležité detaily z pozadí (proto při natáčení nevadilo, když se v záběru objevil třeba mikrofon), dotvořili náladu... Naštěstí už jsou na to počítače, přesto výroba trvala dva roky. Znovu se nahrávaly i některé dialogy, aby lépe seděly animovaným postavám. Stejným způsobem byl vyrobený snímek Valčík s Bašírem, který už američtí akademici viděli v nominacích na Oscara před třemi lety. Oproti tomuto izraelskému dramatu o válečných zvěrstvech na Blízkém východě nepřinesl Alois Nebel tak úderný, mezinárodně srozumitelný příběh. Nebelovy vzpomínky na konec války a odsun sudetských Němců a šedá atmosféra sklonku komunismu neměly potenciál zasáhnout diváky za velkou louží. Koneckonců nemusíme ani opouštět hranice – zadumaným výrazem stárnoucího nádražáka, kterého halucinace přivedou do léčebny, poetickým deštěm na pozadí nehostinných hor, kde se potuluje Karel Roden se sekyrou a touhou po pomstě, a poletujícím listím v železničním kolejišti zůstalo nedotčených dost domácích diváků, kteří znají Jeseníky jen z učebnic vlastivědy. Účinku písničky Půlnoční, kterou na soundtrack nazpíval Václav Neckář s kapelou Umakart, se ale neubránil nikdo.

Trasa Nebel

Pokud si chcete rozšířit zeměpisné znalosti, vydejte se na výlet vlakem po Slezském semmeringu z Bludova do Zlatých Hor. Pohled z okna nabídne úchvatné obrazy lesů, hor a řek. Jen pozor, ať nepřejedete zastávku Horní Lipová, tam totiž najdete onen filmový Bílý Potok.

České oscarové šance

Každý rok doporučuje Česko do kategorie nejlepší cizojazyčný film jeden snímek. Stejný osud jako Alois Nebel měl v minulosti třeba Najbrtův Protektor nebo Kawasakiho růže od Jana Hřebejka. No-minaci si nevysloužil ani Boh-dan Sláma se svými filmy Štěstí a Divoké včely. Které naopak uspěly?

Nominace a ještě více

Naše filmy na fotografiích byly oceněny Oscarem. Snímky z následujícího seznamu se mohou chlubit aspoň nominací, byť neproměněnou.

Lásky jedné plavovlásky (1965, režie M. Forman)

Hoří, má panenko (1967, režie M. Forman)

Vesničko má středisková (1985, režie J. Menzel)

Obecná škola (1991, režie J. Svěrák)

Musíme si pomáhat (2000, režie J. Hřebejk)

Želary (2003, režie O. Trojan)

TV Max, autor: as