Dílo Dunaje: Největší říční ostrov Evropy

U Bratislavy se rozpojí, u Komárna se s krátkou výpomocí Váhu opět dají dohromady. Dunaj a Malý Dunaj spolu vytvořily Žitný ostrov, unikátní kus Slovenska.

Ať přijedete odkudkoli, musíte přes most. Dvě ramena evropského veletoku Dunaje vytvořila na jihozápadním - Slovensku unikát - Žitný ostrov, největší svého druhu na starém kontinentu. Území ohraničené na severu Malým Dunajem, na jihu hlavním tokem Dunaje a na východě krátce Váhem, kam se Malý Dunaj vlévá, má pro Slovensko doslova strategický význam. Jedná se o jednu z nejúrodnějších oblastí země a zároveň o obří zásobárnu pitné vody. Odhady hovoří o zhruba 10 miliardách m3 kvalitní tekutiny, která se vzhledem k celosvětovému úbytku a oteplování planety jednou může stát národním pokladem.

S maďarským slovníkem

Rozloha Žitného ostrova se v minulosti několikrát měnila, podle toho, jak rozmarný vodní živel formoval krajinu. I když se mnoha rameny, močály a náchylností k záplavám mohl zdát předkům málo vhodný k usalašení, opak byl pravdou. Řeka nabízela hojnost ryb (a snadný obchod), lužní lesy zvěř a ptactvo a úrodná půda přála zemědělství. Jak dokládají archeologické nálezy, všimli si toho už pravěcí lidé v neolitu (od roku 5000 př. n. l.) a možná ještě o pár tisíc let dříve.

O území se pak přetahovaly různé národy a pronárody, od 10. století patřilo k Uhrám, a to až do rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce. Trianonská smlouva z června 1920 přiřkla pravý břeh Dunaje Československu, potažmo Slovensku. Důsledkem nicméně je, že při cestách po Žitném ostrově se domluvíte spíš maďarsky než slovensky, protože etničtí Maďaři tvoří výrazně nadpoloviční "menšinu" v obyvatelstva.

Cestování placatou slovenskou obilnicí je samozřejmě nejzajímavější v nejbližším ne okolí velkých toků. Oba Dunaje vytvářejí spoustu meandrů, břehy lemují lužní lesy s řadou vzácných i endemických druhů flóry a fauny, ptactva. Za prohlídku na určitě stojí některý ze starých urči mlýnů, které v minulosti vodní mlýnů toky téměř lemovaly, ale dochovalo se jich jen pět (Jelka, Tomašíkovo, Jahodná, Kolárovo a Dunajský Jahod Klátov). Na ostrově se nachází i několik pevností (nejvýznamnější je v Komárně), šlechtických sídel (například Lúč, Dunajská Streda, Báč), významnou památkou je i románský kostel sv. Margity v obci Šámot. Veľký Meder je zase vyhledávaným lázeňským centrem. Zdejší termální koupele (jeden z vrtů je s 92 °C nejteplejším pramenem na Slovensku) svědčí především lidem s nemocemi pohybového ústrojí.

TIPY NA CESTU

Poloha: jihozápad Slovenska Klima: mírné až mírně teplé středoevropské, s nejmenším množstvím srážek na celém území Slovenska

Rozloha: 1885 km2

Počet obyvatel: 226 446 (2001)

Měna: euro = 25,24 Kč Jazyk: slovenština, maďarština

Doprava: autem Praha-Dunajská Streda, 382 km, asi 3 hod.

Naše rada: Motoristé, nezapomeňte na povinné označení státu (CZ) Info: www.zitnyostrov.estranky.cz

GABČÍKOVO-NAGYMAROS

Vodní dílo na Dunaji mělo být pýchou socialistického stavebnictví a důkazem solidarity bratrského lidu Československa a Maďarska. Ale doba se soudruhům nějak vymkla z pětiletých plánů. Maďaři ze stavby v roce 1989 vycouvali s poukazem na negativní dopady velepřehrady na životní prostředí. Spor bývalých ",bratrů" o dokončení musel řešit až mezinárodní soud v Haagu. Okleštěná slovenská část je v provozu od října 1992.

Týdeník Televize, autor: Petr Kučera